Výroba nálepek

Nálepky plní především funkci označení - logování výrobku, dále pak dolaďují designově a barevně výrobek. V počátcích cyklistiky se výrobce povětšinou spokojil se štítkem většinou na hlavové trubce. Při prvních závodech po roce 1880, jak je patrno z dochovaných startovních listin, se mnohdy vůbec neuváděli výrobci závodních strojů, ale jména kol. Jezdec "A" na stroji Papoušek, jezdec "B" na stroji Kometa. V depozitáři Národního technického muzea je dochováno vysoké kolo v originálním stavu s velikým nápisem Milča.

Zde ovšem nevíme, zda se jedná o pojmenování kola nebo o neskrývané emoce zamilovaného majitele. Zdobení kol v těchto pionýrských dobách bylo většinou záležitostí samotného vlastníka, jeho umění nebo jeho peněženky, pokud svěřil stroj lakýrníkům a písmomalířům. Nálepky se začaly v širším měřítku objevovat až ve dvacátých letech minulého století. Zdobení kol se odehrávalo malováním, linkováním, malovanými zdobnými kvítky či ornamenty. S oblibou byly používány pruhy na rámu, blatnících nebo ráfcích v různých barvách, ale i imitace dřeva (fládrování), napodobeniny bambusu či kovu.

archy s ukázkou lakovaných možností ráfků a blatníků

Dnes už si kolo bez nálepek ani nedovedeme představit. Představit vlastně ano, ale těžko bychom si takové pořídili. Nálepky a lak dodávají kolu skutečný výraz, dokreslují jeho využití, mají lahodit oku majitele, případně i ostatním a zvýšit jeho cenu (nemyslím jen vyčíslitelnou penězi), a tak by měly vznikat najednou. Při výběru barvy doporučujeme se buď držet nějaké předlohy, obrázku z časopisu, katalogu nebo si alespoň rám nakreslit. Nesmějte se. Použijte papír minimálně velikosti A4, vezměte si od dětí pastelky a jděte na věc. Z vlastních zkušeností můžeme potvrdit, že mnohdy dvě krásné barvy spolu na rámu vytvoří chaos a výsledek skutečně "předčí" očekávání. Trubky kola jsou velmi malá plocha a barva tudíž vypadá jinak než na velké ploše, například u auta. Většina temných, tmavých metalíz, dodávajících velkým limuzínám na jejich eleganci a vážnosti, působí na kole úplně jinak. Kolo snese sytější a výraznější barvy, které se v malé ploše na rámu nezdají tak jasné a agresivní.

Kombinovat typově barvy také není nikterak úchvatné. Rozhodneme-li se pro hlubokou metalízu, pak zůstaňme u jejích různých odstínů. Pastelové barvy patří k pastelovým, metalízy k metalízám. Světlé barvy, zejména bílá, perleťová nebo stříbrná metalíza "vytahují a odkrývají" všechny nerovnosti na rámu. Naopak žlutá nebo červená pastelová je velmi vděčná a je schopna opticky začistit i hrubé svary. Světlejší odstíny a malá loga působí lehčím dojmem, tmavé barvy nebo jen velká písmena přesně naopak. Matné barvy se hůře udržují v čistotě, ale dodávají kolu exkluzivní a vznešený vzhled. Modrá metalíza nezklame na jakémkoliv silničním kole, na bika se ale téměř nehodí. A takto můžeme ve výčtu pokračovat. Podobně je to i s nápisy a logy. Černá nálepka na červené barvě lak opticky ztmaví, bílá doslova "rozsvítí", pomoci může třeba i kontrastní kontura, která mnohdy udělá skutečné divy.

Nebojte se podobného odstínu nálepky jako laku. Světle šedý lak, šedá nálepka, tmavě šedá kontura. Myslíte, že žertujeme? Samozřejmě, že ne. Velice excelentní. Doplnit maximálně jen malou kontrastní nálepčičkou, bodíkem nebo náznakem čehosi, nebojte se použít klidně červenou a lak bude opravdu vyjímečný. Velmi dobře působí barevné propojení rámu s určitými detaily ve výbavě. Mistr mezi mistry je v tomto oboru (a myslíme bez ohledu na odvětví a disciplíny) italský mág De Rosa. Nevíte-li o čem mluvím, zkuste si najít jeho libovolný výrobek a bude jasno. Nějaká část sedla je stejně barevná jako kontura nálepky. Košík s určitým stínem na rámu. Omotávka, barva části běhounu pneumatiky, případně ráfky, náboje, drobnosti - vše ladí. Výsledek je mnohdy okouzlující.

Jednou jsme lakovali rám ve dvou odstínech. Plynulý kouřový přechod vycházel přímo do míst, kde je montován košík. Nabourání naší myšlenky nebo výzva? Z místa přechodu jsme neustoupili a stejné přechody jsme použili na košíku. Byl to jediný detail kola, kde jsme si pohráli s barvou, ale natolik zajímavý, že téměř vstoupil do našich firemních dějin, kolik upoutal pozornosti. Od chvíle, kdy Elite začal vyrábět nové košíky menšího průměru pro lepší uchopení bidonu, uchopili jsme se příležitosti i my. Okamžitě jsme je začali nabízet ve všech barvách, které lakujeme (samotný výrobce přišel s podobnou nabídkou po více než roční pauze). A výsledek? Obrovský zájem. I vy si sami můžete svoje kolo snadno doladit. Nechte si například vyrobit barvu kontury pro vaše nálepky v barvě bočních plastů na sedle nebo zopakujte některou barvu použitou na odpružené vidlici a dále není třeba napovídat. Výsledek uvidíte sami.

Uspějete s velkým nebo malým?

Na kolech se setkáváme snad se všemi velikostmi písma. Od decentních až po takové giganty (např.v posledních letech kolekce Cinelli), které jsou tak velké, že se na rámovou trubku ani nevejdou a logo tvoří jen část písmen a my jsme nuceni si kompletní název vlastně domýšlet. Jaký z toho uděláme závěr? Jednoduchý - vše dovoleno, záleží jen na míře vkusu.

Obrovský vliv na designování kol má profi sport a televize. Sponzoři platí a chtějí být vidět. Vše v pořádku. Od chvíle, kdy začala televize častěji přenášet závody, začaly se objevovat názvy výrobců na horních rámových trubkách (praktická ukázka toho, že zde je logo důležitější, než na spodní rámovce, jak bývalo zvykem - při detailním záběru na jezdce je téměř vždy vidět právě jen ta horní trubka). Začaly se objevovat nápisy zespodu na rámech - jsou lépe vidět na určitých fotografiích. Mnohdy se užívají až přehnaně veliké celé nápisy zepředu na vidlicích. Prostě účel světí prostředky. A co takhle svítivě žlutá signální barva? Líbí se vám na kole, zvolili byste si ji? Mně tedy ne, skoro z ní bolí oči. Podíváme-li se na to očima sponzora, hodnocení bude jiné, v záběru kamery na pestrobarevný peloton ji určitě nepřehlédnete, dokonce ani kvalitní obrazovka si s ní neporadí a rozostří obraz. Takže móda nebo jen záměr. Sportovní nářadí (pro nás kola, ať silniční či do terénu) jsou mnohdy přelogovaná všemi možnými sponzory. Každý chce být zviditelněn.

Uvědomme si, že třeba silniční kola s karbonovou zadní stavbou i přední vidlicí mají vlastně ke zbarvení a logování jen základní trojúhelník. Po šafránu málo. Biky s odpruženou vidlicí a kyvkou na tom nejsou lépe. Přes všechno toto, ale platí určitá pravidla pro silnice nebo biky. Silničky bývají uhlazenější (neznamená to, ale barevnou skromnost nebo méně nálepek), biky jsou určeny pro drsnější a agresivnější použití, což se, samo sebou, přenáší i do jejich laků a nálepek. Některé firmy se snaží i v tomto směru bourat hranice, jako například Scott na kolekci 2003. Silniční kola z jejich dílen měla vždy skutečný šmrnc a stylově vycházela z barevných a stylových linií, které protínaly celou kolekci. Letos je to jinak. U Scotta silničním kolům vtiskli vyloženě bikový vzhled. Dokonce se k tomu hlásí heslem "stará škola nemá šanci, my je převálcujeme po svém". Prohlédněte si jejich kola a udělejte si názor. Já jsem si ho už udělal.

Co na co a z čeho? (technologie)

• Vodní nálepky
  Jsou velmi rozšířené a oblíbené a snad každý, kdo polepoval velikonoční vajíčka, ví o čem mluvím. Nálepky se tisknou na velmi tenkou fólii, která se nanáší na rám namočená, mnohdy bez použití lepidla. Výhodou je její minimální síla, která umožňuje ji aplikovat i na velkou plochu najednou a v mokrém stavu s ní po rámu pohybovat a najít tak ideální polohu. Často pak stačí jedna vrstva krycího laku a ta dokonale překryje nálepku a vytvoří dokonalou iluzi rovnoměrné vrstvy barvy včetně nálepky na celém rámu. Nevýhodou je veliká pracnost při výrobě nálepky (většinou se používá jen u velkovýrobců na velké série kol) a veliké riziko poškození nálepky při nanášení na rám.
• Tištěné nálepky
  Tisknou se na tenkou vinylovou fólii (barevnou i transparentní). Je to velmi vděčná metoda, pomocí které lze dosáhnout dokonalých barevných obrazů, stínování, plynulých barevných přechodů, či miniaturních obrázků. Tuto metodu využíváme i jako kusovou výrobu, kde je nutno ovšem počítat s tím, že grafické zpracování návrhu (elektronicky - na počítači pomocí speciálních grafických editorů), nutné pro vypracování podkladů pro tisk, mnohokrát převyšuje cenu samotného výrobku - nálepek. Nálepky se ze své elektronické podoby přenáší různými metodami tisku na specializovaných tiskových strojích na fólii o síle 0,04 mm. Čím tenčí fólie, tím lepší výsledek, ale obtížnější aplikace nálepky na rám. Pokud se nejedná o jednu celistvou plochu, ale třeba jen kontury, různé obrazce či o dlouhé nápisy, vyžaduje přenesení hotové nálepky na rám (a hlavně její správné umístění) příslušnou dávku zručnosti. Síla lepidla je mnohdy až magnetizující a máme často jedinou možnost, a to s pomocí rutiny a zručnosti, nálepku bez dlouhého rozmyslu rychle a hbitě umístit tam, kde ji chceme mít. Opakování pokusu není možné, jedině s novou nálepkou. Další úskalí při výrobě se objevuje při ohlídání dokonalého soutisku barev (každý odstín se nanáší jako samostatná vrstva - podobnost se sítotiskem). Na kvalitu výsledku má vliv hustota tištěného rastru. Čím hustější tiskový rastr, tím dokonalejší výsledek, ale za cenu vyšší pracnosti a náročnosti na tiskové zařízení.
• Vyřezávané nálepky
  Vyřezávané části nálepek z jednotlivých barevných fólií se skládají do určitých celků - nálepek. Tuto metodu máme nejraději. Na malých i velkých plochách je přechod mezi jednotlivými barvami vždy maximálně ostrý a přesný, barva fólie je skutečnou barvou na budoucí nálepce. Skládat je možno i menší, takřka milimetrové nápisy a jiné parádičky. Fólie je možno dále upravovat barevně, například dostříkávat jednotlivé odstíny do přechodů či různých stínů. Nálepky je možno skládat s různými prostřihy či průhledy a nechat tak vstoupit přesný, autentický odstín, použitý na rámu, do samotných nálepek. Zejména hluboké metalízy působí na slunci úžasně a vznikne tak dojem, že na nálepce je použita stejná hluboká metalíza jako na rámu. Přelakované nálepky je možné opakovaně přebrušovat a opět lakovat, a docílit tak úplně jednolité vrstvy krycího laku, nebo naopak nechat sílu nálepky vystoupnout, dosáhnout tak určité plastičnosti, což dodává kolu velmi exkluzivní zhled. Nálepky mohou být vrstvené, nebo naopak vkládané vzájemně do sebe a tak můžeme kombinovat jejich sílu a tudíž i různé úrovně plasticity. Výhodou metody výroby nálepek vyřezáváním je bezproblémové kusové zpracování, ovšem za cenu značné pracnosti při "vybírání" (odstranění nepotřebných částí) jednotlivých (na speciálním zařízení - plotru) vyřezaných barevných plátů fólie, či jejich přesném skládání do konečné podoby nálepek. U rozsáhlých nálepek je velmi náročné tyto umístit na trubku rámu, protože, stejně jako v případě nálepek tištěných, síla lepidla je mnohdy až magnetizující …

Za kolik co dostanete?

Vylepšit si rám nálepkou můžete různým způsobem. Mnoho obchodů nabízí archy velikosti A4 s nálepkami tištěnými na průhledné fólii, s různými logy - od všudepřítomného Shimana přes Campagnolo, až nevím kam. Vezměte nůžky, vystřihněte nápis, šup s ním na rám. Za třicet korun a pár minut je dílo hotové. A výsledek? Trochu mi připomíná módu mých klukovských let, kdy jsme si v sedmdesátých letech polepovali kola barevnou šachovnicí a na Prvního máje vplétali do drátů krepák. Na opačné straně nabídky stojí specializované "airbrushové" firmy (v Praze známá B2 - design), kde vám se skutečnou 100% kvalitou nastříkají mobil, přilbu nebo třeba Harley Davidson. Mořskou pannu, či dokonalé linkování na dvou blatnících, nádrži a pár drobností, pořídíte v relaci od osmdesáti do stošedesáti tisíc. Takovou dokonalost, ale ani cenu, od nás nečekejte.

S naší nabídkou se nacházíme někde ve třech čtvrtinách cesty od možnosti první k airbrushi. Cena kompletního díla, tedy hotového laku včetně zalakovaných nálepek, se u nás pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci korun. Nálepky dodáváme vždy zásadně včetně jejich aplikace na rám a zalakování. Jedině tak si můžeme být jisti, že výsledek odpovídá našim představám a požadavkům zákazníka, co se kvality týče. Podle zvoleného vrchního laku (matu nebo lesku) je možno takto upravit i nálepky a tím celý finální vzhled. Lakování probíhá ve dvou až čtyřech vrstvách a plní funkci ochrany nálepek i barevného laku rámu před mechanickým poškozením a UV zářením (tedy vyblednutím barev). Takto polepit a zalakovat jsme schopni libovolnou odpruženou vidlici nebo kyvku, či jiné díly celoodpružených kol.

Často se nálepky využívají jako krycí šablony pro různé ostré přechody nebo barevné prostřiky. Velmi oblíbené jsou motivy orientálního tetování, které se vytvářejí kombinací nálepek jako šablon pro nástřik a samotných nálepek. Mohou sloužit i jako překrytí přechodu dvou odstínů barev nebo samy vytvářejí iluzi barevného přechodu, např. pomocí bublin, teček, grafiky , písmenek apod. Nepsaným králem tohoto postupu se mi jeví Rocky Moutain, kde barevný přechod vytvořený z javorových listů léta vtiskává kolům nezaměnitelný design, kterému lze jen stěží odolat. Takové nálepkové přechody úspěšně využívá i, v Čechách dobře zavedená a známá, americká legenda - GT. Vrcholem "nálepkových orgií" jsou obrázky, které se jako celek ve speciálních thermofoliích téměř doslova zažehlují na rám. Můžete se pak radovat ze stíhačky, mrakodrapu nebo portrétu ženy na vašem rámu. A že se nejedná jen o laciný kýč, ukazuje nastupující kolekce italského kumštýře, nejen jako závodníka dříve, ale jako obchodníka, výrobce kol a designéra dnes, Mauricia Fondriesta.

Není proto snad divu, že právě základ rámu pro Theodora Pištěka pochází z Itálie, z dílen mistra Mauricia. My jsme se podíleli dále: úprava rámu, lak, celá stavba. Nedivte se množství různorodého logování, ale všechny firmy, s jejichž logem se zde setkáváte, se svojí měrou podílely na dotvoření tohoto vyjímečného stroje. Cílem bylo vytvořit konkurenční stroj, kterým by majitel mohl trumfnout svého kamaráda Miloše Formana - v tu dobu majitele podobného stroje, nádechem automobilu (nebo kola?) - Porsche. Oba jsou známí svými několikaměsíčními putováními po jižní Francii. "Stejně je to jenom hra", prohodil pan Pištěk, když jsme diskutovali o váze stroje. "Miloš přemýšlí o každém gramu, všechno miluje z karbonu a nakonec si na nosič dá příručku francouzského cykloturisty, která vypadá asi jako dva výtisky Zlatých stránek slepených k sobě".

Všechno je to jenom hra. To si myslíme i my. Zkuste si vymyslet svůj motiv designu pro vaše kolo a pokud zastáváte klasiku, můžeme společně vytvořit přesnou repliku dané značky, třeba jen s malými iniciálami majitele.

Pár posledních kroků vzniku kvalitního laku s pěknou samolepkou...