Informace

Nebývá zvykem, aby kola v cenové relaci kolem dvaceti tisíc nabídla uživateli stoprocentní sportovní svezení, závodní ambice a zároveň dávku originality. Značka Merida se snaží všechny tyto kladné vlastnosti spojit v podání modelu Matts Sport 700 a podle našeho názoru velice úspěšně. Sedmistovka, která tvoří nejvyšší typ série Matts Sport, bude ideálním náčiním pro začínajícího závodníka i pro víkendového jezdce, vyžadujícího kvalitní materiál. Je třeba přiznat, že jsme si museli u dovozce ověřit doporučenou maloobchodní cenu, neboť se nám zdála velice nízká. Částka 20990 korun nám však byla potvrzena. A co zákazník za tento obnos dostane? Víc než by si myslel.

Dural+Shotgun=Merida
Rám je postaven z duralových trubek ze slitiny 7005 a využívá charakteristický prvek rámů Merida pojmenovaný Shotgun. Tato profilace je zrcadlově použita na spodní i horní rámové trubce, špičatější vrchol tedy v obou případech směřuje dovnitř rámu. Přední partii zpevňuje masivní výztuha ve spoji spodní a hlavové trubky. Tento navařený plát nekopíruje stěnu dolní trubky, ale tvoří jakýsi můstek. Použité řešení, které známe například od značky GT, výrazně navyšuje životnost a ve spojení s téměř nezačištěnými sváry a s leštěným hliníkem vypadá impozantně. Zadní stavba je oproti robustnímu přednímu trojúhelníku o něco subtilnější a postrádá profilaci vidlice i vzpěr.

Suntour - návrat na výsluní
Přední odpružená vidlice Suntour XCP 75 dokazuje, jaký ohromný skok tato značka v poslední době prodělala. Stejně jako začátkem devadesátých let tvořil Suntour plnohodnotnou alternativu komponentům Shimano, nyní začíná pomalu útočit na daleko zvučnější značky v poli předního odpružení. Necelých osmdesát milimetrů zdvihu, vinutá pružina, olejový útlum a Lock Out, taková je stručná charakteristika této vidlice. Milým překvapením byla velice dobrá torzní tuhost, kterou zajišťuje sestava robustních vnitřních i vnějších nohou a pěkně zpracované korunky. Suntour potřeboval nějaké kilometry na zajetí, a poté se jezdci odměnil hladkým chodem. Celkově je vidlice méně citlivá a využití lockoutu tedy nebude tak časté jako například u Manitou. Oproti krosovým verzím vidlic Suntour, kde byly k zablokování zapotřebí dvě otáčky kolečkem, stačí v tomto případě otočení jedno. Otevření vidlice před nájezdem do terénu je tedy záležitostí okamžiku. Jedinou nevýhodou Vidlice Suntour XCP 75 je znatelné ztuhnutí při teplotách blížících se nule.

Odlišit se
Co asi každého při pohledu na tuto Meridu praští do očí, jsou ráfkové hydraulické brzdy Magura HS-11. S příchodem véček se díky vyšší hmotnosti toto řešení téměř vytratilo z povědomí bikerů, stále však nabízí vysokou účinnost a zajímavý design. I když se na ráfkových Magurách od dob, kdy poprvé spatřily světlo světa, mnoho nezměnilo, jejich brzdný výkon lze srovnat minimálně s nejlepšími V-braky. Možná je ještě vyšší. Výhodou oproti starším verzím je použití vyhazováku umožňujícího rychlé vyjmutí kola v případě defektu. V dobách brzd typu cantilever byly ráfkové Magury tím nejlepším, a my jsme se díky nim v noci probouzeli zpocení se zmuchlaným prostěradlem. Kdo o nich nesnil a měl je skutečně na kole, byl ostatními vnímán jako polobůh. I když byly tyto brzdy díky kotoučovkám překonány, ani dnes své kouzlo neztratily.
Další osazení tvoří řazení, přesmykač a náboje Shimano Deore, přehazovačka se pyšní logem Deore XT. Kliky Shimano M440 sice nejsou duté, jejich tuhost je však více než dobrá. Testovaný model jsme vybavili SPD pedály, sériově jsou montovány klasické ohrádkové. Vzhledem ke sportovním ambicím stroje tam pravděpodobně vydrží maximálně při cestě domů z prodejny. Instalace nášlapného systému je v tomto případě nevyhnutelná! Dvojstěnné ráfky Alex Adventurer sice nepatří k tomu nejlehčímu, mohou se však chlubit vysokou pevností a dlouhou životností. Pláště Maxxis HardDrive o šířce 2,1 jsou ideálním kompromisem vhodným pro seznámení se s novým kolem. I v mokrém terénu mají slušný záběr a zároveň nepatří mezi vyložené loudy na tvrdém povrchu. Relativně jemná boční část vzorku poskytne jezdci jistotu i při větším položení do zatáčky.
Zbylé komponenty jsou pod taktovkou značky Ike. Jedná se o představec, řídítka, rohy, sedlovku a sedlo. Vzhledem k preciznímu zpracování a nízké váze těchto dílů by se za ně nemusel styděl ani bike dvakrát dražší.

Lesem nelesem, polem nepolem
Sedmistovka nabízí stoprocentně sportovní svezení. Geomertie rámů Merida představuje zlatou střední cestu a jezdci vyžadujícímu cross-countryový bike tedy okamžitě padne do ruky. Rozvor je o něco delší než u letošního modelu Matts Sport 500 testovaného v čísle 14. To přispívá k lepší stabilitě a k jistějšímu vedení. Díky extrémní tuhosti předního trojúhelníku je při silové jízdě znát o něco menší torzní pevnost zadní stavby. Na druhou stranu se tento jev kladně promítne v nárůstu komfortu, neboť při použití silnější vidlice a vzpěr zadní stavby by jezdec cítil v zádech každou nepatrnou nerovnost terénu. Kolo se výborně ovládá a rychlá jízda v členitém terénu je pro něj tím pravým. Ve sjezdech se Merida chová jistě a nechá si toho relativně dost líbit. Jediným handicapem se díky přicházející zimě zdála být tuhnoucí vidlice, která toho mnoho nepobrala. Vzhledem k velikosti rámu byla zvolena ideální délka představce. Výjezdy tak byly na Meridě doslova radostí, na čemž měly nepochybně zásluhu rovněž dobré pláště. Hmotnost 12,9 kilogramu sice není úplně nízká, ale díky sportovní geometrii ji téměř nevnímáte a i přeskok nižší překážky oběma koly zároveň je bezproblémový. Výborně se předvedly rovněž brzdy, jejichž výkon byl i za mokra více než dostatečný. Podkova použitá u zadní čelisti byla spíš designovou záležitostí. I když je rozevírání čepů při silném stisknutí páky značné, brzdný výkon je výborný i bez boosteru.

Pokud celý test shrneme, Merida Matts 700 dopadla na jedničku. V případě, že by se cena pohybovala okolo 30 tisíc korun, řekli bychom: "Průměr." Vzhledem k částce 20900 nezbývá, než uznale smeknout.

Text a foto: Honza

Před pár dny jsme přinesli fotogalerijku nové desítkové sady Dura Ace na Authoru 7704. Pro milovníky italské klasiky nabízíme pohled jak vypadá nová Campa (pochopitelně je Record plný karbonu a titanu) na TCR rámu. Snad nejzajímavější je právě rám Giant, protože přesně na takovém se bude letos pokoušet Jan Ulrich vyhrát Tour. Světle růžová barva pro nový team je dobře viditelná v televizi, ale tato klasika se strukturou karbonu je hodně povedená a nás oslovuje více.
A sníh na pozadí fotografií? Ten ukazuje kdy je nejlepší čas si dělat takovéto radosti.

Test druhého nejlepšího modelu značky Author na rok 2004 jistě není všední záležitostí. Jelikož u nula čtyřky zůstal zachován výborný rám z letošního roku pouze s malými designovými odlišnostmi, nejzásadnější změnou, alespoň na první pohled, je nová sada Deore XT. Její problematice se však podrobněji věnujeme v samostatném článku v tomto čísle Cykloservisu. Test modelu Author Egoist bude tedy zaměřen na kolo jako celek. O samostatné sadě je třeba říci více, než co se vejde do tohoto testu. A jaký je Egoist 2004?

Objevení Ameriky
Firma Columbus, která vyrobila jednotlivé trubky pro stavbu rámu testovaného modelu, má společně s výbornou geometrií a precizním zpracováním největší zásluhu na jízdních vlastnostech kola. Nezasvěcený by se dokonce mohl podivovat nad tím, jaké tento mořeplavec vyrábí fantastické trubky. Rám modelu Egoist je totožný s nejvyšším typem Introvert. Duralové trubky třídy 7005 s označením Columbus Airplane v sobě pojí velice nízkou hmotnost se slušnou pevností, na níž má samozřejmě podíl také výrazná profilace. Zploštěná spodní trubka velkého průměru společně s horní trubkou s podélným prolisem a mohutnou zadní stavbou dodávají tomuto rámu nádech jedinečnosti. Ramena zadní vidlice se směrem ke středovému složení výrazně rozšiřují a jejich profil se pozvolna mění z kulatého na obdélníkovitý, jenž je rovněž použit také na průřezu zadních vzpěr. Esovité zprohýbání je vlastní celé zadní stavbě. V případě vidlice je použito pro lepší průchodnost zadního kola a možnost nasazení širšího pláště, vzpěry využívají tohoto vytvarování především kvůli absorpci rázů z terénu. Horní můstek je typickým znakem rámů Author a je vybaven oválným logem výrobce. Spodní můstek kvůli dostatečné tuhosti zadní stavby a nižší váze chybí. Pěkně tvarované a maximálně odlehčené patky jsou u všech vyšších modelů značky Author samozřejmostí. Příkladně zpracované jsou i navářky na vedení lanek a hydrauliky, pouze uprostřed horní rámové trubky by mohla být použita ještě třetí navářka na uchycení hadičky k zadní brzdě. Jelikož se jedná o rám určený výhradně na kotoučové brzdy, neměly by se zde vyskytovat kompromisy v podobě samolepícího plastového úchytu.

Skareb je Super
Vidlice Manitou Skareb Super představuje druhý nejvýše postavený model této značky a je to rozhodně znát. Na sezónu 2004 byl dosavadní typ zdokonalen pevnějším spojením duté korunky a vnitřních nohou a také zesílením spojovacího můstku vnějších nohou. Systém zůstal zachován, stále pruží vzduch v kombinaci s krátkou vinutou pružinou. Olejový zpětný útlum je možné regulovat zespodu pravé nohy a i nadále je využit systém Lock-out. Ten nyní funguje tak lehce, že se divíme, proč nebyl doplněn uzamykáním z řídítek. Skareb nabízí slušnou torzní tuhost a nízkou hmotnost (1588 g). Extrémní citlivost vidlice je dána změněným systémem mazání, který byl využit již u loňských modelů. Při předepsaném tlaku vzduchu má jezdec stále pocit, že jde vidlice snad až příliš měkce. Přínosem bude pravděpodobně výměna pružiny za tvrdší. Častější využití Lock-outu je u této vidlice téměř nezbytné.

Nekompromisní osazení
O sadě Deore XT, která je na tomto modelu kompletně zastoupena, se více dočtete v samostatném článku. Musíme říci, že fungovala bezchybně, a ačkoliv máme nějaké výhrady k jejímu ovládání či zpracování, jako celek je opět o kus dále. Jediné, co bychom Authoru z hlediska sady XT vytkli, je použití přesmykače typu Top-Swing. Nové ikstéečko nabízí rovněž verzi s horním uchycením, jejíž životnost bude nepochybně delší. Velké množství komponentů, jak jsme si u Authoru zvykli, zastupuje Ritchey. Představec pochází z nejvyšší sady WCS, řídítka a sedlovka zastupují třídu Pro. Od stejného výrobce jsou také ráfky Pro, které jsou kvůli kotoučovým brzdám použity v asymetrické verzi OCR na obou kolech. Příjemně nás překvapily pláště Panaracer SpeedBlaster. Svým vzorkem vzdáleně připomínají postarší Onzy, od nichž se odlišují hlavně vnitřním rozdělením kulatých špuntů. Toto řešení zajišťuje dobrou přilnavost k tvrdému povrchu. Pláště jsou velice rychlé a na rozbitých kamenitých cestách se na ně jezdec může plně spolehnout. S větším mokrem si však logicky příliš nerozumějí.
Z produkce Authoru byly na Egoistu použity nášlapné pedály a ergonomicky tvarované rohy. Jejich koncová část příjemně padne do ruky, pouze svár u objímky by nebylo od věci začistit, neboť při úchopu tlačí do dlaně. Sedlo Azoto s logem Author pochází od Selle San Marco a i po několikahodinové jízdě nabízí dostatek pohodlí.

Posílené ego
Jízdní vlastnosti kola lze hodnotit jako výborné. Geometrie okamžitě padne do rukou všem švihovým jezdcům. Pokud jste zvyklí jezdit lehčí převody a vyhledáváte extrémně náročné výjezdy, pak je Egoist tím pravým pro vás. Z hlediska boční tuhosti patří rám pouze k průměru, a to přes velké šířky hlavních trubek i masivnost zadní stavby, na druhou stranu těží z nízké váhy. Hmotnost celého kola v námi testované devatenáctce je 11,4 kilogramu. Prudký technický výjezd, který mnozí vzdají, není pro Egoista nepřekonatelný. Jistě na tom mají zásluhu také pláště Panaracer SpeedBlaster, ty ale pouze asistují. K maximálnímu využití všech vlastností tohoto stroje je zapotřebí především práce s těžištěm. V delších výjezdech se jezdci stále nechce přeřadit na menší převodník a s pocitem lehkého skvěle reagujícího kola mu trápení dělá vyloženě dobře. Na rovinatých úsecích Egoist výborně drží stopu, silný je však rovněž v rychlém členitém terénu, kde se proplétá mezi stromy s neobyčejnou lehkostí. Ve sjezdu je nutné pohlídat vrozený temperament kola a měkčí vidlici. Přijdou ke slovu jak výborné kotoučové brzdy, tak opět spolehlivé pláště.
Doporučená maloobchodní cena modelu Egoist 2004 bude 54990 korun. Z velikostí 15, 17, 19 a 21 palců by si měl bez problémů vybrat každý zájemce lačnící po špičkovém stroji za přijatelnou cenu.

Text a foto: Honza

Značka GT patří k těm nejvýznamnějším značkám, které již od bikového pravěku hýbou dějinami MTB. Jména jako Juli Furtado, Hans Rey nebo Steve Peat asi netřeba představovat. Tito a další jezdci pomohli značce získat místo čelních prodejců kol na americkém trhu. U nás měla kola GT vždy punc exkluzivity, i díky cenám kol. Naštěstí neustálý vývoj posunuje kdysi špičkové technologie do nižších řad a tím ke stále širšímu spektru jezdců. Díky tomu si tehdy legendární kolo Avalanche, které stálo kolem 50 000, dnes můžeme pořídit v několika variantách za velmi přijatelné ceny. My jsme pro vás testovali letošní přírůstek do řady - Avalanche 0.5, který se řadí k vyšším sportovním modelům s velmi kvalitním vybavením Deore LX, Truvativ a Syncros.

Trojitý trojúhelník
Když kolem vás projede borec na tomto kole, většinou poznáte i bez přečtení nápisu na rámu, že sedí na pevném "dží-týčku". Tvar rámu je nezaměnitelný a charakteristický právě pro značku GT. Přední a zadní trojúhelník jsou obohaceny o třetí, malinký trojúhelník díky předsazeným vzpěrám zadní vidlice. Pokud se budeme pídit po účelu tohoto řešení, je hlavně estetické a stalo se takřka kultovním. Zeslabované duralové trubky jsou vyrobeny ze slitiny Al 6061 s tepelnou úpravou T6. Hlavové složení je integrované. Dřívější místo častých prasknutí všech rámů - u spoje spodní rámové a hlavové trubky je zesíleno masivním plátem. Tady se praskliny určitě nedočkáte. Spodní rámová trubka má proměnný profil, kdy u hlavy je svisle oválná, zatímco u středu je ovalizována podélně. To vše pro větší pevnost rámu. Spodní vidlice je zploštěná tak, aby nemusela být nijak zprohýbaná a přitom aby zadní kolo mělo dostatek prostoru. Patky svým zpravováním budí důvěru. Zadní vzpěry, na nichž chybí navářky na véčka, jsou protaženy až před sedlovou trubku, takže tvoří již zmíněný třetí trojúhelník. Horní rámová trubka je protažena až za sedlovou a na jejím konci je vyraženo logo GT. Lak kombinuje pastelovou žlutou barvu s čirým lakem a tmavě šedým přechodem.

Ozdoby
Funkci žehličky na kole plní italská vidlice Marzocchi MZ Race. Kdybyste ji hledali na pultech, pravděpodobně ji nenajdete, protože se jedná o OEM model, určený jen pro montáž. Zdvih 100 mm poskytuje kombinace pružiny a elastomeru. Chod je velmi jemný, ale absence tlumícího prvku je znát, hlavně při výskoku, kdy se vidle rychle roztáhne a lehce kopne do rukou. Vnitřní nohy jsou černé, což velmi efektně ladí k celému barevnému vyvážení biku. Doby kompletních sad Shimano na kolech GT jsou již minulostí. Přehazku Deore LX, která svou šedou barvu do celkového ladění úplně tak dobře nezapadá (atraktivnější by byla XT) , doplňují komponenty Deore. Velmi pozitivním prvkem jsou výkonné hydraulické kotoučové brzdy Deore. Jejich cena je lidová a brzdný účinek víc než kvalitní. Jediným komponentem, narušujícím japonskou nadvládu, jsou kliky TruVativ, které jsou osamělým zástupcem této kvalitní značky.
Ostatní komponenty nesou označení GT (představec a sedlový komplet), Tioga (pláště) a Syncros. To byla kdysi kultovní značka, kterou po ústupu zájmu bikerstva o garážovky pohltila velká finanční skupina, vlastnící i značku GT. Proto se s těmito komponenty můžeme setkat dnes i na kole za 26000. A jejich výběr nelze než kvitovat. Řidítka typu XC vlaštovek s malým zahnutím výborně padnou do rukou a manévrování s kolem je díky nim báječné. Ráfky Syncros Big Box skutečně vzhledem ctí své jméno, jsou masivní a jen tak nějaký hrbol je nedonutí změnít svůj tvar. Jediné, co nás překvapilo, byly stříbrné dráty. Černé by určitě kolu slušely mnohem víc.

V lese
Již mnohokrát jsme psali o tom, že dnes se těžko hledají vyloženě špatná kola. Po tolika letech existence MTB je dávno jasné, jak se má kvalitní kolo chovat. Nejlepší známkou dobrého rámu je to, že se jeho geometrie s lety nemění. A tak je tomu i u Avalanche. Lety prověřená stavba má velmi dobré jízdní vlastnosti. Hans Rey nám letos říkal, že hlavním zájmem firmy je nabídnout kola, která svým majitelům poskytnou kvalitní podmínky pro zábavu. Pevná kola GT se vyznačují poněkud kratšími rámy v poměru k délce sedlové trubky, což je předurčuje k dobré obratnosti při vyvážené stabilitě. Stejně tak tomu je i u Avalanche. Použitá vidlice se 100 mm zdvihem, hydraulické kotoučovky, agresivní vzorek plášťů a vlaštovky napovídají, kde se kolu bude nejlíp dařit. Ano, je to v technickém terénu plném rychlých zvratů, ve slalomu mezi stromy, na terénních vlnách, v prudkých výjezdech a hlavně v ostrých sjezdech. Tohle kolo je postaveno pro lidi, kteří si chtějí jízdu pořádně užít a nesnesou kompromisy. Avalanche je velmi dobře vyladěn, hodně lehce se s ním skáče, skvěle se zvedá na zadní kolo a díky širším vlaštovkám hodně dobře zatáčí. Ani pravověrní crossaři však nepřijdou zkrátka, ovšem pro závodní nasazení by pravděpodobně bylo lepší vyměnit představec za delší a nižší a řidítka za kratší. Na startu a ve sprintu bude mít Avalanche vždycky navrch díky tvrdému rámu, který jezdci dovolí nekompromisně akcelerovat (ovšem pokud to nemá v nohách, nepomůže mu sebelepší rám). Tvrdost zadní stavby je trošku na úkor pohodlí, ale sportovní sedlo GT zase pohodlné je.

Takže?
Lety osvědčená geometrie rámu, kterou navíc podporuje kvalitní výběr komponentů, ještě k tomu za víc než příznivou cenu, nemůže sportovně zaměřeného jezdce v žádném případě zklamat. Kolo je výborně vyladěné, skvěle akceleruje, je obratné a hravé. Není to sice žádný závodní speciál na XC okruhy, protože mu nějaký ten gram přebývá, ale zato poskytne spolehlivost a velmi dobrý požitek z jízdy. A o to jeho tvůrcům šlo v první řadě.

Text a foto Dušan

V tomto čísle přinášíme rozhovor s viceprezidentem firmy Cannondale, kde se zmiňujeme o celoodpružených kolech. Pravděpodobně není v naší zemi cyklista, který by tuto značku neznal. Každý už však nemusí třeba znát dokonale všechny jejich modely, o nichž se v článku zmiňujeme. A tak není od věci model Scalpel určený pro maratony a cross country rovnou otestovat. Od dovozce kol Cannondale jsme pro tento test získali model Scalpel 1000 z letošní modelové řady, který používají závodníci týmu Vokolek import na maratony.

Rám
Jedná se o superlehký stroj, který hned na první pohled zaujme systémem odpružení. Při prvním pohledu Scalpel vypadá jako další čtyřčepové celoodpružené kolo. Ale hloubavý biker ihned zjistí, že čtvrtý čep na zadní stavbě jaksi chybí. Po chvilce zkoumání je jasné, že pružení zajišťují speciálně tvarované karbonové spodní vidlice zadní stavby, které svým zploštěním umožňují pohyb zadní stavby směrem vzhůru. V bočním směru však zůstávají stabilní. Vzpěry jsou do duralového předního trojúhelníku vlepeny za středovým složením. Na jejich konci jsou vsazeny do patek bez "odvětrávacích" otvorů. Svislý vzduchový tlumič Fox Float L je uchycen na duralovém rameni s přepákováním a poskytuje zadní stavbě komfortních 6 cm zdvihu. Přední rámový trojúhelník je tvořen superlehkými trubkami z materiálu Al6061 T6 s precizně začištěnými sváry a prohnutou horní rámovou trubkou. Sedlová trubka je průchozí, takže sedlo lze zasunout až dolů. Na první pohled se zdá, že je to jedna trubka, ale ve skutečnosti ji tvoří dvě části. Spodní část je spojena s odlitkem speciálně vyrobeným kvůli pevnosti, k němuž je připojen tlumič. Odlitek je vsazen do spodní trubky a svár je pečlivě začištěn, ale je viditelný, což dodává kolu na zajímavosti.

Osazení
Vpředu Scalpel pruží jednonohou vidlicí Lefty DLR Ti s měnitelným zdvihem z 10 na 8 cm a uzavírací páčkou. Některé původní komponenty majitel testovaného kola vyměnil za modely firem Ritchey a FSA. Sedlovka, řidítka, pláště a pedály nesou označení Ritchey WCS, kliky jsou FSA Afterburner. Řazení obstarává přehazovačka XTR s reverzním chodem ovládaný Rapidfirem XT. Brzdí se hydraulickými kotoučovkami od Hayesu s karbonovými páčkami.

V terénu
Tento skvost, mimochodem v hodnotě dobrého ojetého trojkového Golfa, jsme po nastavení správného posedu vytáhli do terénu na pořádný švih. Ve městě jsme nejprve dostatečně otestovali boční tuhost rámu. Karbonové rameno, které směrem nahoru krásně pruží, se do boku nehne. Tuto vlastnost jsme velmi kvitovali na křižovatce, když jsme se rozjížděli ze stání na semaforech. Ať jsme to rozšlapali sebevíc, žádné plavání do stran jsme necítili. Musíme uznat, že inženýři z firmy Cannondale to mají velmi dobře promyšleno. Díky svislé poloze tlumiče a faktické neexistenci čepu nedochází k propružování zadní stavby. Zadní náboj a střed šlapání jsou na jedné ose, takže nedochází ani ke zpětnému rázu do pedálů. Přejezd kolejí jezdce nerozhází, tlumič je bez problémů spolyká, stejně tak jako Lefty vepředu. Rider se může soustředit hlavně na raketový start a udržování frekvence. Na rychlém singletracku si kolo spokojeně přede a rychle upaluje vpřed. Díky delšímu rámu kolo dobře drží stopu. Malé kameny, kořeny a různé nerovnosti jezdce neobtěžují, což je vynikající vlastnost hlavně pro maratony. Člověk pak nemá vyklepaná záda, ani není tolik unavený, jako kdyby šlapal "do tlumiče". Řazení řadí tak jak má, přehazovačka si nějakých pár let odslouží, než začne fungovat nepřesně. Na úpatí prudkého kopce jsme se těšili, že najdeme nějakou slabinu, třeba propružování, které by ubíralo jezdcovu energii. Místo toho tlumič přitlačuje kolo k povrchu, takže pneumatiky jsou prakticky ve stálém kontaktu se zemí a každé šlápnutí je přeneseno na pohyb vpřed. Přední kolo drží na zemi jak přibité, nezvedá se ani v nejprudším stoupání na nejlehčí převod. Ve výjezdu je vhodné zablokovat přední vidlici, protože se jinak pod vlivem šlapání pohupuje. Teprve pak vynikne její tuhost v krutu. Ve stoupání je Scalpelovou obrovskou devizou jeho nízká hmotnost. Kolo se pohodlně zvedne na každou překážku a když už není zbytí a musíte ho čapnout do rukou a běžet, nebudete proti závodníkům s pevnými koly kvůli váze nijak hendikepováni. Jakmile se přiblíží sjezd, stačí uvolnit vidlici, zařadit velkou placku, začít šlapat do pedálů a valit dolů přes všechny nástrahy terénu. Zadní stavba vyžehlí většinu nerovností a ty velké, se kterými si už neporadí, alespoň změkčí. Kolo drží stopu, až máte pocit, že pánem tu není jezdec, ale Scalpel. Jakmile přijde nečekaná zatáčka mezi stromy, Hayesy nekompromisně stroj zbrzdí a dovolí vám zase převzít od autopilota řízení. Dlouhý krosový představec v kombinaci s dlouhou stavbou sice slalomu moc nefandí, ale ani nijak nepřekáží. I v trialových pasážích mezi stromy či kameny se vymotáte jak kurýr v zácpě a hned zase můžete pálit do dáli.

Verdikt
Scalpel je vynikající volbou pro maratonce či výkonnostní jezdce. Neubírá jezdci energii šlapání a v rozbitém terénu výborně akceleruje. Nevadí mu ani lehký freeride po lese, dobře vede stopu a pohotově reaguje na každý impuls do řidítek. Nízká váha přidává na dobrém pocitu z jízdy. Podle nás je poněkud vyšší cena vykoupena výbornými jízdními vlastnostmi. Každý, kdo uvažuje o koupi kola na maratony či cross country, by měl určitě vzít v úvahu i tento stroj. Rozhodně jej nezklame.

Text a foto Dušan
jezdili Dušan a Honza