Informace

Mnohokrát jsme na stránkách Cykloservisu u příležitosti testů silničních kol poukazovali na fakt, že postavit kvalitní bike, umí dnes už kde kdo, ale udělat díru do světa silniční cyklistiky a vyrazit na trh se silničkou patřičných kvalit se mnohým stále nedaří. V Authoru se dokázali přenést přes tento poměrně náročný konstruktérský úkol a společně s vytvořením celé kolekce výtečných kol na freeride, se už v minulé sezóně zařadili mezi výrobce kol, kteří dokáží nabídnou kolo na každý typ terénu a způsob jízdy. A co je nejdůležitější, nabídka Authoru ani u jednoho druhu jízdních kol nepostrádá právě to nejdůležitější a to je použitelná geometrie.

I v nabídce pro silničáře začíná být u Authoru poměrně rušno, neboť o vaši přízeň se uchází hned pět modelů, osazených od sportovně-rekreačního Shimano Sora po špičkovou profesionální závodní sadu Dura-Ace. Nejvýše postavený model a7703 a Ultegrou osazený a6603 mají dokonce v rámu z materiálu Columbus Airplane karbonové zadní stavby, pomineme-li dnes už běžné přední karbonové vidlice. Model a7703 jsme testovali v zimě a nyní vám nabízíme náš pohled na kvality kola a5503.

Podceňovat kolo se sadou Shimano 105 si už asi dovolí málokdo. Našel-li by se snad ještě nějaký nevěřící Tomáš a trval si na svém, tedy že sada 105 je spíše pro turisty, jsme si jisti, že praktický test by jej přesvědčil o opaku. Dnešní 105 je kvalitní závodní sadou a i když nechceme tvrdit, že uvidíte 105 lítat na Tour a Giru do největších kopců Evropy, odjet na ní jakýkoliv závod doma nebude vůbec žádný problém. V Shimanu předvedli, že i ve střední třídě se dá do komponentů našlapat mnoho zajímavých prvků a připravit tak cyklistovi neobyčejný zážitek z funkce při zachování relativně střízlivé ceny. 105 má velmi přesné řazení a velmi účinné brzdy.

O kvalitě jízdy však nevypovídají jen takhle lehko prokouknutelné vlastnosti, ale hlavně tuhost klik a převodníků, která vytváří základ pro kvalitní přenos vašeho úsilí až na vozovku. U 105 je zřejmé, že důraz byl kladen i na toto kriterium a tak jsou tu hodně tuhé duté kliky s technologií Hollowtech a středovou osičkou Octalink. Maličko možná zaostávají za úrovní klik převodníky, které by mohli být z ještě silnějšího duralového plechu, tak jako na vyšších sadách.

My jsme testovali společně s koly Shimano WH-R540, které patří na model a5503 stejně jako špičkové pneumatiky Panaracer Stradius Extreme ZSG Ultima o šíři 23 milimetrů. Právě skvělé jízdní vlastnosti těchto pneumatik a kvalita jejich kordu dávají možnost nafukovat tyto japonské pneumatiky až na tlaky okolo 10 atmosfér. Svůj podíl na výtečném pocitu z jízdy má i naprosto hladký povrch z velmi přilnavé směsi, která v točkách výborně drží a můžete tak kolo naplno využít až za hranici svých možností.

Author a5503 se skutečně intenzivně tlačí mezi silniční kola s vysokou kvalitou a protože silniční cyklistika má svá pravidla i při prodeji kola, je nutné je ctít. I a5503 je v originálu bez pedálů, a protože jsme jej bohužel testovali s bikovými SPD (ano, i tak nepěkných kousků jsme schopni), raději jsme vám jej vyfotili bez pedálů, aby se někomu nepřitížilo z negativního estetického zážitku.

Když už jsme u estetiky, ta je na silničním kole velmi důležitá. Nebudeme tedy vůbec polemizovat o kráse doplňků Ritchey Pro, neboť jsou to elegantní černé komponenty s funkcí na vysoké úrovni, nabízející v případě řídítek vynikající ergonomii, zatímco je kladen důraz na tuhost i nízkou váhu a cenu komponentů. O kvalitě Tomova příspěvku na tohle kole tak nemůže být žádných pochyb.

Estetiku však ovlivňuje zejména design rámu a ten je v případě silniční kolekce Authoru stejný pro všechny modely, jen se mění barvy. My jsme sice z počátku přijímali tento nový vzhled s odstupem, ale po pravdě to není vůbec špatné a navíc je nutné zdůraznit, že na celé výstavě Eurobike, ani nikde jinde, jsme neviděli kolo s příliš podobným vzhledem, a to se v dnešní záplavě značek a designů cení dvojnásob.

A konečně k tomu nejdůležitějšímu, tedy chování kola na silnici a geometrii rámu. Author a5503 je kolo s duchem závoďáka. Je tuhé a reaguje na impulsy do pedálů hbitě a dynamicky. Materiál Columbus Zonal je rozhodně na úrovni a jeho volba pro stavbu mnoha lepších modelů kol Author určitě není náhoda. Rámy z tohoto materiálu jsou poměrně tvrdé a dobře jedou díky kvalitnímu přenosu síly. Daní za tuto ryze závodní vlastnost je však o něco méně pohodlí. V případě kol a5503 je na pohodlí myšleno skutečně jen okrajově a vše je přizpůsobeno požadavkům závodníků, kteří potřebují mít dokonalý přehled i o hrubosti povrchu, na kterém právě jedou. A5503 jim rozhodně žádnou nerovnost nezatají. Jediným elementem zlepšujícím jízdní komfort je přední vidlice Carbotec, jejíž karbonové nohy pohltí poměrně dost, ale rozhodně se nedá mluvit o nějaké výrazné podpoře pohodlí při jízdě. I vidlice je se svým duralovým krkem koncipována spíše pro tvrdší jezdce, než změklé víkendové výletníky.

Na rozměry a geometrii si také nelze příliš stěžovat. A5503 je kolo velmi vyvážené a jezdci při jízdě mnohé usnadní. Celkově delší a klidnější ladění stroje mu dává, při zachování poměrně hbitého a citlivého reagování při zatáčení, schopnost dobře vést a na rovinkách se tak nemusíte bát pustit řídítka a pár kilometrů svačit. Ovšem docenit tuto vlastnost se dá nejlépe při průjezdu cílovou slavobránou, kde můžete jásat s rukama nad hlavou a kolo jede tam, kam má.

Author a5503 má určitě dost silný potenciál vás dovést na cílovou pásku jako první, jenže pořád to ještě závisí hlavně na vás. Pokud však máte ambice si na domácích tratích pořádně zchladit žáhu a dát všem najevo, kdo že bude letos ve vaší kategorii King, už nemusíte hledat jiný stroj. A5503 je kolo přesně laděné pro ty, kteří chtějí vítězit, ale nevyžadují, či si nemohou dovolit kolo zbytečně drahé. I u tohoto kolo se nám totiž opět potvrdila teorie, že i kola se sadami ze střední třídy dnes už mohou bez ostudy stanout na startu závodů a dostat vás až na stupně vítězů. A to by se ještě před pár lety zdálo zhola nemožné.

Text a foto: Mara

Firma Merida již 30 let zavádí na trh nejen v MTB nové technologie. I v současnosti, s nástupem nového tisíciletí, je první firmou na světě přinášející na trh převratnou novinku - hořčíkové rámy. Tím reaguje na poptávku po stále lehčích a přitom funkčních materiálech rámů. Materiály doposud používané na stavbu kol se dostávají na hranici svých fyzikálních možností a cena, která se této hranici přibližuje, je velmi vysoká. Tato hranice se ovšem překročit nedá. Hliníkové slitiny, uhlíkové kompozity, ocel, titan, nemohou překročit jim dané vlastnosti, ve smyslu poměru pevnosti a hmotnosti. To znamená, že již není možné postavit výrazně lehčí rám při dodržení doposud používaných pevnostních a bezpečnostních kritérií. Cesta, kterou jít dál, je použití materiálů nových. Merida správně určila, že perspektivní cestou je využití hořčíku jako materiálu budoucnosti. Několikaletou přípravou, investováním do nejmodernějších technologií, intenzívním vývojem a náročnými zkouškami se dokonale připravila na to, aby určila nový trend ve výrobě špičkových, extrémně lehkých kol. Důraz se klade nejen na váhu a pevnost, ale také na lepší jízdní vlastnosti. Nespornou výhodou kol Merida je jejich příznivá cena, kterou budou ostatní výrobci jen těžko dohánět. Navíc je i široké spektrum velikostí a samotných systémů.

Prvním faktem je, že hořčík je kov, který je o 34 % lehčí než hliník. V čistém stavu se, podobně jako hliník, v přírodě nevyskytuje. V průmyslu se používá jako slitina s podílem hořčíku větším než 90 %. Slitiny hořčíku se dají ovlivňovat, a tím se dosahuje požadovaných vlastností. Hořčíkové trubky se jeví jako ideální pro stavbu rámů kol. Základem je jejich extrémně nízká hmotnost. V porovnání s ostatními materiály můžeme vycházet z této tabulky relativních hmotností kovů.

Dalším plusem je jejich pevnost v poměru k tuhosti rámu. Hořčík umožňuje použít trubky s větším průměrem a silnější stěnou v porovnání s ostatními materiály. Tím se výrazně zlepšují pevnostní vlastnosti rámů. Jednoduchou úvahou dojdeme k výsledku, že čím je větší průměr trubky a tloušťka stěny, tím je pevnější a tužší. Z další tabulky je vidět, že hořčík umožňuje použít trubky s největším průměrem a největší tloušťkou stěny, na rozdíl od jiných materiálů.

V neposlední řadě se jedná o tlumení vibrací a nárazů. Hořčík je v tomto ohledu přímo dokonalý. Kromě vynikající schopnosti tlumit vibrace je absolutně bezkonkurenční jeho schopnost pohltit nárazy. V další tabulce je znázorněno porovnání hořčíku s hliníkem z hlediska schopnosti pohlcení nárazů, při nižším zatížení a při vysokém zatížení.

Posledním bodem, který jde k dobru rámům z hořčíku, je jejich odolnost vůči nárazům koncentrovaným na malou plochu. Hořčík si dlouhodobě zachovává mechanické vlastnosti. Zatížení nezpůsobuje stárnutí materiálu jako u jiných materiálů, např. ocele a hliníku. Rám si ponechává vlastnosti i po koncentrovaných nárazech, to znamená, že je odolnější při pádech a podobně.

Text: Tereza

Do rodiny freeridů letos opět patří i dva modely kol A-Zone, která jsou součástí authorových plánů, kterak se přiblížit mladým jezdcům a dát jim možnost používat kvalitní náčiní za velmi rozumnou cenu.
Společně s koly série Dirt Street, která mají pevné rámy a jsou určena na street, trial a freeride pro milovníky hardtailů, tvoří právě dva modely A-Zone to nejterénnější, co současná nabídka Authoru obsahuje. Kola s pevnými rámy intenzivně propaguje jejich duševní otec Jára Spěšný, který už delší dobu pod přezdívkou Spaceman udivuje svými trialovými kousky. A-Zony mají za sebou loňskou podporu týmu Author-RB-Škoda Auto, který brázdil domácí i světová DH kolbiště, a tak jsou dnes už provařená natolik, že se od masivního zviditelňování upustilo. Ostatně kola vyvinutá původně v dílnách Race Biku se nemají zač stydět, i když upřímně řečeno, Taiwanská masovka určitě není to, co ručně dělané kultovní RB. I na rozdíly mezi předlohou A-Zonu, tedy kolem Race Bike Bandit, a sériovou verzí jsme se v následujícím testu zaměřili. Takže čtěte!

Na próčkovém A-Zonu se sešla skutečně velmi slušná sestava komponentů. Vedle dominanty kola, klik Race Face Prodigy DH, jsou tu i epesní platformové pedály Author, XT přehazovačka nebo LX přesmyk a řazení. K těmto komponentům se nedá říci křivě ani slovo, protože jejich funkce byla po celou dobu testu přesná a dokonalá. Zejména si zaslouží pochválit velmi povedené a výrazně vyosené pedály s širokou frézovanou ohrádkou, vybavenou 12 malými protiskluzovými štefty na každé straně. A-Zone Pro má se svým levnějším bratrem společná kola se širokými ráfky Alex a diskovými náboji Author, k nimž také nemáme mnoho připomínek, i když pokud budete jezdit opravdu ostře, asi náboje s nízkými přírubami dříve či později pohřbíte. Sezónu vám ale určitě objedou. Co se však rozhodně nepovedlo, jsou pneumatiky Ritchey MotoVader, jejichž nevýrazný vzorek by se dal parafrázovat názvem sjezdový semislick. Na absolutním suchu a tvrdém podkladu se na nich dá jet bez problémů všude tam, kde je voda, bláto, písek nebo sypká hlína, však jejich účinnost nedostačuje. Zkrátka dají se olítat při streetovém ježdění, ale do pořádného terénu se moc nehodí. Testovaný A-Zone brzdil hydraulickými Hayesy Mag XC s jejich typickou účinností, ovšem na freeridu, který dovoluje hodně kruté zacházení a dá se hnát i v nejprudších sjezdech přes dropíky a skůčky, by se určitě hodil na předním kole větší kotouč. Byly chvíle, kdy jsme, přivyklí velkým kotoučům, prostě nebyli schopni zastavit tak, jak jsme si představovali, byť je účinnost těchto brzd za běžných podmínek až zbytečná.
V lese jsme pak nabyli i další poznatky, zejména o jízdních vlastnostech kola jako celku a o kvalitě a funkci odpružení. Poznamenáváme však férově, že nejdříve jsme traktůrku Artůrku nasadili o poznání hrubší pneumatiky.
Nejdříve si však řekněme něco o rozdílech oproti původní předloze, tedy Race Bike Bandit. A-Zone má hlavně jinou kyvku. Důvod, proč tomu tak je, je jednoduchý. Taiwanský průmysl má určité dílce, které můžete vidět na množství kol mnoha značek. Přijde-li někdo s požadavkem na nový prvek v rámové stavbě, je mu vyhověno, ovšem cena relativně drahého nestandardního dílce výrazně klesá až s určitým počtem objednaných kusů. Naladit na A-Zone stejně monstrózní kyvku, jako měl Bandit, by znamenalo zásadní navýšení ceny, a protože těchto kol se neudělá takové množství, aby se výroba speciálních dílců vyplatila, museli se tvůrci Authoru spokojit se standardní nabídkou. Druhým odlišným momentem je uložení tlumiče, které je na A-Zonu excentricky do leva, a to z důvodu použití užšího domečku (68 mm) na rozdíl od Banditu, který měl středovou spojku širokou 73 milimetrů. Není to však nijak na závadu, prostě je tlumič trochu víc vlevo, čemuž je přizpůsobena i kyvka. Posledním rozdílem je délka tlumiče, který se natáhl z Banditových 165 mm na plných 190, což může teoreticky přinést i některé výhody. Author má i viditelně více položenou hlavu než Bandit, a hodí se tak i do nejextrémnějších svahů.
Odpružení A-Zonu je účinné a vyvážené. Jak přední vidlice Manitou Sherman Flick se zdvihy 110 a 130 milimetrů, tak tlumič DNM Raimon jsou opravdu široce nastavitelné a nechybí jim seřízení útlumu a tvrdosti. Raimon má navíc i nastavitelný tlak v negativní komoře, což dovoluje detailní vyladění citlivosti na počátku zdvihu zadní stavby a kompresi, kterou si nastavíte, jak rychle se bude tlumič pohybovat během stlačení.
A-Zone je kolo vhodné hlavně na sjíždění kopců a poměrně dost položená hlava v kombinaci s krátkým představcem mu dává do vínku skvělé vedení zejména v nejprudších pasážích. Díky témuž je ovšem na rovinkách línější, a pokud se budete chtít ladně protáhnout ostrými esíčky mezi stromy, chce to trochu víc jezdeckého umu. Inu sjezdová geometrie si žádá přizpůsobit jízdu. Pokusy o změnu geometrie k více univerzální zamáčknutím vidlice na nižší zdvih se ale ukázaly jako řešení, a na cestách za sjezdy či jakýchkoliv jiných přesunech tak můžete jet jako na většině freeridů s hlavou zhruba 69 stupňů. Krok Shermana je v takovém případě o poznání tužší a eliminace počátečních dvou centimetrů přináší snížení citlivosti začátku zdvihu, což je logické. Nicméně při transportu na kopec určitě nepotřebujete houbovitý počátek kroku, a tak se to dá vzít vlastně i jako určitá výhoda, neb se tolik nenadřete.
A-Zone je určitě freeridem vyváženým, ovšem bude vás tahat hlavně tam, kde si můžete zařádit z kopce. Díky možnosti snížit zdvih vidlice si ale můžete pěkně polétat i nad bikroskou nebo se povozit v pomalých a technických trialových pasážích. Pokud se rozhodnete usednout do sedla tohoto stroje, budete mít pod sebou kolo s potenciálem pobavit i svézt vás na závodech, ať už ve 4X nebo DH. Tak ať vám to létá a nezapomeňte, že kdo brzdí, nevyhrává. Technická poznámka: Nenechte se mást červenou barvou testovaného vzorku. Během podzimní výstavy Eurobike v Německu totiž Authoru někdo hnědý A-Zone Pro ukradl, a tak nezbylo než do próčkových komponentů osadit loňský rám v červené barvě. Liší se však pouze vzhledem, takže to není na závadu.

Text a foto: Mara

Ve Všenorech se krom toho, co jsme napsali do kratičkého reportu, odehrávalo samozřejmě ještě mnoho dalšího. Jednou ze zajímavých věcí byla rozhodně výstavka kol Banshee, jejichž masivní trubky lákaly pohled mnoha kolemjdoucích diváků i závodníků. Není se čemu divit. I my jsme byli mohutnými rámy přitaženi jako magnetem. Prostě, máme pro vás zase v testu něco, co jste asi ještě neviděli, a co musí dojmout každého pořádného terénního jezdce, bez ohledu, zda je to freerider, sjezdař, krosař nebo třeba motokrosař. Kola Banshee mají totiž o dost blíž ke stopětadvacítce, než k běžným odpružený bikům. Jirka Řeřábek, který tuto značku k nám dováží je dlouholetý jezdec domácích kopců a občas také tratí. Na sjezďáku jezdí už dlouho a tak ví přesně, co od kola očekává. Jeho očekávání prý naplnila kola Banshee dokonale a tak jsme se vydali do terénu posoudit, zda se na tak monstrózním stroji budeme cítit také tak dobře. Naše zvědavost byla o to větší, když jsme zjistili, že na stejném rámu létá v elitní kategorii také Krab (Hynek Hájek), jehož umístění ve Všenorech a i pátá příčka na prvním pohárovém klání v Bystřici pod Hostýnem vypovídaly celkem jasně o možnostech stroje s tímto základem.
Jelikož je Jirka při dovozu kol nakloněn hlavně nabízení samotných rámů, je i jeho kolo osazeno do starších komponentů. Velmi netradiční specializace na dovoz rámů namísto celých kol se podařilo vysvětlit i kanadskému výrobci, který celkem rychle pochopil, že u nás v srdci Evropy mají všichni bikeři o hodně menší finanční možnosti, než jezdci jejich lesů a hájů.

Na závodním ladění testovaného kola se podílí valnou měrou vidlice Rock Shox Boxxer. Je relativně lehká, chodí hladce a citlivě a navíc je tak neodolatelně červená. I přes nižší tuhost, než vykazují monstrózní projekty od Marzocchi se není čeho bát, neboť i s Boxxerem máte velmi citlivé vedení kola a navíc při skocích je lehčí předek a tak nemusíte tolik tahat rukama, což je při dlouhých a technických déháčkách někdy unavující. Kola jsou složena z ráfků rozdílných velikostí, což se dá uvítat na drsných a hodně prudkých tratích, kde se více položená vidlice, svírající se zemí díky menšímu zadnímu kolu úhel 65 stupňů určitě hodí. Na Všenorskou trať, kde je takových úseků málo jsme si vzali k testování i dozadu větší šestadvaceti palcové kolo a nutno přiznat, že se nám to na rovinatých a rychlých úsecích líbilo se stejně velkými koly daleko více. Bike s kolmější vidlicí (v tomto případě je úhel 69 stupňů) lépe jel a byl citlivější při zatáčení.
Naopak blahořečení si u nás vysloužila položená vidlice první varianty na strmých a hodně technických trailech, kde se přední kolo nehrne po terénu směrem ze zatáčky, ale je schopno i v ostrých točkách na velkém svahu točit. Nastavitelná je i vzdálenost zadní osy od středu v rozmezí 425–428 milimetrů. To dává možnost skvěle nastavit kolo na točivé či lépe vedoucí a nebo naladit vzdálenost osy přesně podle velikosti pneumatiky. Ať už preferujete jakýkoliv terén, je důležité, že Scream si můžete naladit podle sebe. Výrobce vám dává možnost si kolo přizpůsobit, což je oproti tradičnímu postoji, kdy si jezdec zvyká na produkt zásadní změna.
Z ostatních komponentů se musíme zmínit zejména o velice pěkných klikách AC, ale také o podle nás méně účinných brzdách Magura Louisa FR. Sjezďák by si určitě zasloužil sjezdové brzdy.
Tím nejdůležitějším v tomto testu je však jednoznačně rám a tlumič, na jejichž možnosti jsme byli hodně zvědaví. Scream má tři polohy pro tlumič ovlivňující výšku zdvihu a to o hodnotách 137, 169 a 201 milimetrů. Můžete jej také přepichovat v rámu pro nastavení progresivity, ale u tlumiče 5th Element je to takřka zbytečné. Je sám o sobě dost široce nastavitelný a krom předpětí pružiny na něm lze seřídit, odskok, dvěma šroubky kompresi a to na začátku i konci zdvihu jednotlivě a navíc je tu i ventilek, kterým se tlakuje komora v expanzní nádobce, ovlivňující progresivitu tuhnutí tlumiče při stlačení. Otevřeně přiznáváme, že nám z toho šla trochu hlava kolem, ale nakonec jsme zjistili, že poladit si kolo s tímto tlumičem na takřka jakýkoliv typ terénu je sice složité, ale možné do nejmenších detailů.

Díky neuvěřitelně předimenzované zadní stavbě kola je Scream v zatáčkách na poměry čtyřčepových kol neuvěřitelně tuhý do strany, a to navzdory absenci zadní pevné osy. Vše je dohnáno obrovskou frézovanou zadní vidlicí a čtyřhrannými stojnami o rozměru 2 krát 2,5 centimetru. Banshee se tak přibližuje tuhostí dobrým jednočepovým sjezďákům a to ve spojení s maximální citlivostí čtyřčepového závěsu vyneslo kolo v našich očích mezi několik nejlepších speciálů, využívajících moderních freeridových či sjezdových rámů.
Scream je navíc v přední části vyztužen dlouhými pláty pod hlavou i na začátku horní trubky. Blok vznikající ze spojených rámových trubek nese hlavovou trubky s tak silnou stěnou, že ji nemůžete poškodit ani při největších skocích a dropech do neznáma.
I Banshee je značka z Kanady a pyšní se nejnáročnější testovací oblastí, tedy pověstným North Shorem. Tovární freerideři hoblují lávky do zblbnutí, vývoj rámů se přizpůsobuje zatížení a k vám se proto dostane kolo, které by nemělo prasknout. Banshee dokonce používá teleskopickou sedlovku s nápisem hlásajícím North Shore Praxys, Designed & Tested, takže je vidět neochvějná jistota výrobce, že co vydrží a funguje na tamějších svazích, mělo by vydržet i většině jezdců zbytku světa.
Na stránkách Bansheebikes.com máte možnost shlédnout kompletní dokumentaci o kole, včetně detailních fotografií a návodu, kterak posupovat při stavění kola. Jsou zde velmi přesné rady, jdoucí do takových podrobností, že se dozvíte třeba i to, jak daleko má být řetěz od středu pro dosažení ideální řetězové linky.
Banshee je totiž jedno z nejpřizpůsobivějších kol, které jsme viděli a tak potřeba mít k jeho nastavení na vaše optimum hodně informací.

Text a foto: Mara

Postavit si své vysněné kolo je touhou nejednoho z nás. Často tomu bohužel zabrání finanční situace, v jiných případech logická úvaha, že na to naše ježdění takový špičkový stroj nepotřebujeme. Pokud se to ale někomu poštěstí, splnění snu je něčím větším než pouhým zakoupením kola. A právě mezi takové splněné sny patří i silniční kolo Look KG 486. Pro jeho stavbu si nynější majitel tohoto skvostu vybral pražskou prodejnu Cyklosport Kern, která se na kompletaci podobných lahůdek specializuje.

Rám kola představuje to nejlepší, co francouzský výrobce nabízí, a zatím je pouze jediným exemplářem v naší republice. Look KG 486 je vyroben z karbonu technologií monocoque. Hlavová trubka a ostatní nejnamáhanější místa jsou vyztužena duralovými vložkami. Pro celkové zpevnění byla použita také nová aerodynamická výztuha u středu. Tvar rámu byl navržen pomocí počítače, a je zde proto dokonale sladěna výborná aerodynamika s vysokou tuhostí. Vzhled je opravdu impozantní a jednotlivé přechody mezi trubkami představují umělecké dílo stvořené pro jízdu po silnici. Diamantový profil sedlové trubky společně s novým designem zadních patek, proměnným průřezem spodní trubky nebo s monostay zadní stavbou tvoří absolutní špičku ve zpracování. Hmotnost samotného rámu ve velikosti pětapadesát centimetrů je 1,62 kilogramu.

Vidlice je použita Look HSC 4 s karbonovým sloupkem. Ta je rovněž z absolutního vrcholu nabídky. Integrované hlavové složení obsahuje horní misku a podložky taktéž z karbonu, obyčejný dural by na tomto kole působil asi trapně. Cena rámu včetně vidlice, hlavového složení a podsedlové objímky je bezmála sedmdesát tisíc korun. Design tohoto kola je samostatnou kapitolou. Kombinace bílé a červené barvy je nejen velice elegantní, ale rozvržení barevných ploch zvýrazňuje tvarování rámu. Podobě trubek jsou přizpůsobeny i tvary nápisů. Zkrátka každý model značky Look má svůj jedinečný design. Aby ani laik nepochyboval, že se skutečně jedná o karbon, podklad hlavních nápisů je tvořen spletí uhlíkových vláken. Nejen z materiálu, ale i ze zpracování designu bylo v případě rámu Look KG 486 vytěženo maximum. K nejlepšímu to nejlepší

Osadit podobný rám nějakou obyčejnou sadou by bylo trestuhodné. Kompletní Campagnolo Record nejen že odpovídá kvalitativně, ale i díky použití kompozitu na Ergo-Power pákách a na přehazovačce se k rámu dokonale hodí. Stejně tak zapletená kola Mavic Ksirium SSC SL patří mezi to nejlepší svou funkcí i designem. Představec a řídítka pocházejí od Cinelli a to v kombinaci modelů Solido a Solida. Konkrétně oblouky Solida jsou tvořeny spojením duralu a karbonu, karbonová je ovšem i sedlovka Look a ze stejného materiálu je také skelet sedla Gipiemme G124. Naopak pedály jsou použity duralové looky A 5.1, které jsou jistě výborné, ale mají nad sebou několik kompozitových modelů s nižší váhou. Proto nás volba pět jedniček překvapila, jsou přece jen nějak málo karbonové. Zajímavé jsou jistě pláště Vittoria Rubino Pro v bílé barvě. Novému kolu velice sluší, ale poprvé na nich vyjet bude vyžadovat velké přesvědčování sebe sama.
Zákazník měl při stavbě kola požadavek na co nejnižší váhu, kterou se podařilo snížit na rovných osm kilogramů. Cena celého stroje se ovšem vyšplhala na 155 tisíc korun. Obětovat tyto peníze za splnění snu není na druhou stranu zas tak mnoho. Novopečený majitel looku se již delší dobu zúčastňuje amatérských silničních závodů, proto bude mít jistě mnohý z našich čtenářů možnost spatřit tento jedinečný stroj na vlastní oči.