Informace

17. 05. 2003

GaryFisher Marlin

Vlastnit kolo od Garyho představovalo vždy něco výjimečného. Jméno jednoho z pionýrů mountainbikingu bez přestání vzbuzuje respekt a nutno říci, že oprávněně. Věčný inovátor, asi nejvýraznější průkopník devětadvacetipalcových kol, přinesl do světa MTB mimo jiné také Genesis geometrii. Ta vtiskla právě jeho kolům nenapodobitelný rukopis. Ačkoli je značka Gary Fisher pod křídly giganta jménem Trek, stále si zachovává svou vlastní tvář a neubírá jí to nic z její exkluzivity. Vždyť Trek opatruje i takové velikány, jakými jsou například Klein nebo Bontrager.
Do tohoto testu jsme si pro vás připravili starý známý model Marlin Disc, tentokrát však módně oděný do kolekce na rok 2003. A jak je z fotek jistě patrno, nový kabátek mu bezpochyby sluší.

Klasika
Méně je někdy více. Tohoto hesla se pravděpodobně drželi konstruktéři při stavbě rámu Marlina. Ten postrádá jakékoliv profilace trubek, zprohýbání zadních vzpěr, integrované hlavové složení a jedinou nezbytnou výztuhou je ta ve spoji hlavové a spodní rámové trubky. Dokonce ani zadní patka není přizpůsobena na přímou montáž kotoučové brzdy, ta je pak dodatečně řešena speciálním adaptérem. Proč s sebou vlastně tahat navíc složitou patku, pokud kotoučovku na své kolo ani nebudeme chtít. Hadička je pak k brzdě vedena v duralových očkách našroubovaných ke klasické navářce. V jednoduchosti je síla a zde to platí dvojnásob. V dnešní nabídce různě zprohýbaných a všemi směry rozšlapaných rámů působí tento garýk velice elegantně. Použití kvalitních hliníkových trubek z materiálu aluminium 7005 potvrzuje, že většina oněch placatých a hranatých úprav je přínosem hlavně designovým. Materiál rámu a geometrie dělají kolo kolem a vtiskují mu charakteristické jízdní vlastnosti. A právě geometrie je základním stavebním kamenem tohoto stroje. Bikoví analfabeti si slovo Genesis nejspíše spojí se jménem Phila Collinse, všichni ostatní pak právě s Gary Fisherem. Ne, Gary nehraje na žádný nástroj v této skupině, ani nezpívá. On pouze pokřtil stejným jménem geometrii, kterou dnes používá již na většině svých modelů. A co se zde odehrálo tak převratného? Zkrátila se zadní stavba, a naopak se prodloužil přední trojúhelník. Z toho vyplynulo i použití kratšího představce. V námi testované devatenáctce byla délka horní rámové trubky 61,5 centimetru. Tato hodnota bývá běžná u rámů o dva a více palců vyšších. Rozvor kola činil rovných 109 centimetrů, hlavová trubka byla skloněna o 71,5 stupně. Kdo jednou okusil vlastnosti takového rámu, jistě dá Garymu a jeho nápadům za pravdu. Genesis se úspěšně prohání po tratích světového poháru a Phil tak může mít radost, jak se ta jeho skupina pěkně rozrůstá.

Nejenom rám
Ale i ostatní vybavení kola stojí za povšimnutí. Vpředu pruží Manitou Six. Tedy jen pokud jedete. Když stojíte, tak naštěstí nepruží. Korunka a vnitřní nohy vidlice jsou podobné jako u starších modelů. Novinkou je podkova Reverse Arch umístěná za vidlicí, jako u modelu Black. Ta má za úkol postarat se o vyšší torzní tuhost hlavně ve spojení s kotoučovou brzdou. Předpětí pružiny se seřizuje velice jednoduše kolečkem na korunce a obě krajní polohy nastavení představují velký rozdíl v tvrdosti. Co se týče designu, tak si Manitou oproti starším modelům výrazně polepšil.
Nejzásadnějším komponentem použitým na tomto kole jsou pravděpodobně kotoučovky Shimano M525. Zde se určitě nešetřilo a vyplatilo se. V kombinaci s černými náboji Deore, ráfky Alex TD 17 určenými pouze pro kotoučové brzdy a dvaatřiceti nerezovými dráty poskytují Marlinu opravdu spolehlivou oporu. Ze sady Deore pochází také devítkové řazení a přehazovačka. Přesmykač je Alivio, ale funkčností si ničím nezadá s jeho většími bratry. Komponentem, který Marlinu neslušel, byly kliky Shimano Acera. Fungovaly bezvadně, ale jejich baculaté provedení se ke kolu nějak nehodilo. Záměna za alespoň o chlup dražší Alivio by kolu designově určitě prospěla. Bytelné hliníkové pedály s protiskluznými výstupky poskytnou novopečenému majiteli jistotu, stejně tak zvednutá 64 centimetrů široká řídítka Bontrager Crowbar. Totéž logo jako na řídítkách se nachází také na představci a na sedlovce o průměru 29,2. Sedlo nese jméno přímo Garyho Fishera, bohužel ani svým zpracováním ani šířkou neodpovídá sportovním možnostem kola. Patrně se stane první součástkou, která bude na kole vyměněna.

Svezli jsme se
A rozhodně jsme Garymu nic nedarovali. Sníh se střídal s blátem, a kolo tak mohlo ukázat vše, co v něm opravdu je. Marlin je velice hravým a rozpustilým kolem, na tom mají podíl zvednutá řídítka a hodně vzpřímený bohatě vypodložkovaný představec. Zkrátka sedíte skoro jako za stolem a můžete si s kolem dovolit i nějakou tu parádičku. My jsme však pro účel našeho testu otočili představec a tím Marlina více přiblížili klasickému XC.
Rám je i při silové jízdě velice tuhý, na čemž se podílejí mimo jiné široce posazené zadní vzpěry. Ty se začínají sbíhat až nad brzdovým můstkem. Délka předního rámového trojúhelníku dává jezdci pocit jistoty a stability, přesto kolo okamžitě příkladně reaguje na každý jeho pokyn. Jízdní vlastnosti snad neměly sebemenší slabinu. Kolo perfektně šplhalo do kopců a i ve sjezdech si k němu mohl člověk hodně dovolit. Zkrátka Genesis. Na jedné věci by měl však výrobce stoprocentně ještě zapracovat a tou je váha, která činila 13,6 kila.
Vidlice Manitou Six pracuje s osmdesáti milimetry bez problémů, pouze při teplotách okolo nuly znatelně ztuhla. Zdá se ale, že oproti svým předchůdcům nebude potřebovat zdaleka tolik času na zajetí. Ten budou naopak vyžadovat kotoučovky, které se ovšem po krátké době odmění majiteli dokonalým brzdným účinkem. Mile nás opět překvapily pláště IRC Mythos XC. Dokázaly si poradit téměř s jakýmkoli povrchem a jejich samočisticí schopnost byla více než dobrá. Sázka na úspěch
Co nejezdí, ale prodává, je bezesporu barva. Žluto-modrá kombinace se zkrátka musí líbit. V tomto případě byla ještě oživena červenou a bílou. Kolo působí veselým dojmem, do omalovánky má ale naštěstí hodně daleko. Poskládat výrazné odstíny vedle sebe tak, aby nepůsobily rušivě, to je umění. Ruka umělce se tedy bezpochyby podepsala i na Garyho rámech.
Marlin je kolo určené pro dva různé okruhy jezdců. První skupina použije kolo v sériové podobě a díky zvednutému předku a ohrádkovým pedálům se má stroj už teď na co těšit. My bychom se přikláněli k variantě druhé. Ubrat něco z podložek pod představcem, namontovat espédéčka, případně sportovnější sedlo, a maximálně tak využít možností Genesis geometrie v duchu cross-country. Ať už se rozhodnete jakkoliv, můžete se spolehnout, že máte pod sebou kvalitní stroj a to za cenu 27 990 korun. Ten se buď stane předstupínkem pro opravdu závodní kolo nebo ho budete stále pomalu svému vysněnému závoďáku přibližovat nekonečným vylepšováním. Kvalitním základem tohoto biku si však budete moci být vždy jisti.

Technická specifikace
Rám:	Silver Series 7005 Aluminium
Vidlice:	Manitou Six 80 mm
Představec:	Bontrager Sport
Řídítka:	Bontrager Crowbar Sport
Brzdy:	Shimano M525
Řazení:	Shimano Deore
Přehazovačka a přesmykač:	Shimano Deore
Kliky:	Shimano M340 22/32/42
Ráfky:	Alex TD17 disc
Sedlovka:	Bontrager Sport
Hmotnost:	13,6 kg

Text: Honza
foto: Tereza

11. 05. 2003

Morati z lidu II

Jediné, co zaručeně nepraskne, jsou materiály, které pruží. To je hlavní důvod ke koupi titanového rámu. Ocel se v nejlepší kvalitě špatně shání a titanový rám má přece jen své kouzlo. Dalo by se uvažovat ještě o karbonu, ale cena je závratná a titan byl v tu dobu dostupnější. Kdo jiný se mohl zhostit výroby rámu než moravská firma Morati, která dodávala v té době rámy předním českým závodníkům spořitelního týmu, takže prestiž měly její rámy obrovskou. Ve světě je Morati na jednom z čelních míst výrobců z titanu a stejně tak úspěšně se její rámy i prodávají. Především Amerika usadila tyto rámy na stránky Mountainbike actionu i jiných odborných časopisů. V testech si vedou výborně a dosahují maximálního hodnocení. Totéž platí i o zbylých komponentech nabízených Morati. Kliky patřily k nejlehčím na světě, jen škoda, že se nepodařilo podchytit jejich praskání. Geniální je i monokok představce spolu s řídítky do V. V nabídce nechybí ani rohy. A to vše v nejlepší kvalitě, váze a titanu.
Dalším plusem Morati rámů je jejich vývoj, který neusnul na vavřínech jako u většiny domácích výrobců, ale neustále přináší inovace, a to jak v samotné stavbě rámů, tak třeba v odpružené koncepci. Máte možnost objednat si rám i na zakázku, za příplatek k základní ceně dostanete kolo na míru. V době, kdy toto kolo z lidu uvidělo první lesní stezky, byly vyráběny pouze tři velikosti. Majitel zvolil devatenáct palců vysokou variantu, nad kterou bylo možné objednat ještě standardní jednadvacítku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto rámy stavěny pro závodníky, je i geometrie dostatečně přizpůsobena. Délka tedy stačila k výběru devatenáctky. Hlavním kritériem bylo nejen pohodlí, ale také vysoká životnost při nezměněných vlastnostech. To byly hlavní kladné body, proč bylo rozhodnuto o titanovém materiálu. Několik rámů, které byly ve vlastnictví Ládi Trojana před touto Moratkou, nevydrželo a prasklo. Pohodlí je pak dobrou investicí do dlouhých maratonských závodů, kdy je třeba všude šetřit síly. Neméně důležitým kritériem bylo nahnání co nejlepší váhy. Tomu se trochu příčí přední odpružení od Marzocchi, ale zde vyhrála kvalita. Parametry byly stanoveny na maximální životnost bez údržby. Tento Bomber to dokazuje svými patnácti tisíci kilometry, přičemž zatím požadoval jen nové stěrky a výměnu oleje. Ostatní osazení je totálním naháněním gramů, které se dají ušetřit i na řazení. Otočná rukojeť je nutná k pohánění přehazovačky Plazma od Sachse. Musíme však upozornit na to, že Shimano XTR ze stejného roku bylo o nějaký ten gram přeci jen lehčí a bez plastu. Sram pak zastupuje přesmykač, který je opět kombinací lehkých materiálů – plast/dural. V brzdy MOC light power jsou předchůdci i prvních V brzd od Shimana a přivedly na trh novinku, která se později stala nástupcem cantilevrů. Na funkci si stěžovat nelze, stačí se o ně trochu starat, občas rozebrat a důkladně namazat. To je vše a zatím drží. Kotoučovky nepřipadají v úvahu nejen vzhledem k tomu, že na rámu není navářka, ale také honba za gramy nedovoluje žádný luxus. Co se týká sladění, zřejmě uzavřela firma Mavic smlouvu s Marzocchi a podařilo se jim vyrobit zcela shodný lak s eloxem na ráfcích. Svítivá žlutozelená barva je zajímavým zpestřením přiznané titanové barvy rámu. Jako sedlo nic jiného než Flite a sedlovka Roox je jednou z alternativ dlouhých tyčí nad 400 mm. Jistě by se dal ještě nějaký ten gram nahnat na představci, vidlici nebo řídítkách, ale váha 10, 2 (podle tvrzení majitele) je určitě dostatečná.
Co jsme se dozvěděli od majitele, zní asi takto: Je to fakt neuvěřitelně pohodlné a nezničitelné, jsem s tímto rámem naprosto spokojený a myslím, že titan je pro mě ten pravý materiál. Marzocchi Bomber je sice trochu přítěží, ale na druhou stranu jsem s ní zcela spokojen, i když tuto Moratku používám většinou jen tehdy, když je hezké počasí. Stejně vydržela najet hodně bez sebemenšího problému. Po zimě je to příjemná odměna sednout si na bike, který má pod deset a půl kilogramu.
Musíme ještě dodat, že se jedná nejen o zdatného bikera, ale také o šikovného řemeslníka. Nový potah na Flita byl zhotoven vlastnoručně a potažené sedlo drží zatím bez problémů. Možná další typ do naší nové rubriky „Domácí úkol“?

Technická specifikace
Rám:	Morati
Vidlice:	Marzocchi Bomber
Představec:	Ritchey WCS
Řídítka:	Ritchey WCS
Brzdové páky:	Sram 9.0 SL
Řazení:	Sram 9.0
Přehazovačka:	Sachs Plazma
Kliky:	Shimano XT
Ráfky:	Mavic
Sedlovka:	ROOX
Hmotnost:	10,2 kg

Text a foto: Tereza

09. 05. 2003

Mongoose Wing

Kola Mongoose si připravila pro sezonu 2003 mnoho zajímavých překvapení. Jedním z nejpříjemnějších jsou velmi příznivé ceny kol, které se vyrovnají cenám ostatních výrobců a mnohdy je i předčí. To se kupodivu neprojevuje na kvalitě, která zůstává shodná, nebo i vyšší. Tato kategorie levnějších kol pro sportovní použití zasahuje i do série celoodpružených biků. Střední třída je nejdostupnější a u Mongoose v ní určitě naleznete to, co hledáte. Rozvoj skupiny kol pro amatérské cyklisty neklade již takové nároky na váhu, ale především na komfort a kvalitní svezení. Wing serie čítá tři celoodpružené modely, jež jsou svým zaměřením nejvhodnější pro aktivní jezdce, kteří nedisponují vysokými finančními prostředky a přesto chtějí kolo vybavené zadním i předním pružením na úrovni i optimální geometrii. Nechtějí se pouštět mezi nejlevnější kola a slovo sportovní využití berou vážně. Wing serie nabízí kola s určením od Endura po lehčí Freeride, což je podmíněno jednotlivou skladbou komponentů. Všechny verze jsou vybaveny pružinovými tlumiči a kotoučovými brzdami. Navíc je jejich systém čtyřčepový, s jeho citlivostí budou spokojeni i ti nejnáročnější. Škála osazení pak nejen určuje finální cenu, ale také jednotlivé dodavatele komponentů. Přední odpružení je dodáváno od Rock Shoxe přes Manitou po RST. Práce s detailem je vidět i na nejlevnější verzi Wing Elite, kdy nechybí integrované hlavové složení, značkové pneumatiky nebo kvalitní pedály opatřené klipsnou.

Wingspan
Rozpětí křídel našeho testovaného Winga Super jsme si vzali pod lupu a pořádně koukali, kde se vzala tak příznivá cena. Ani po podrobném ohledání však nenacházíme žádnou odbytou práci. Rám je dobře provařen a spolu s efektní integrovanou hlavou vypadá velmi dobře. Navíc stříbrným lakem si může jen polepšit. Základní údaje o geometrii rámu nám napověděly, že to konstruktéři mysleli opravdu vážně. Sedlová a hlavová trubka se drží osvědčeného XC úhlování v hodnotách 71 a 73 stupňů. Kdo tedy touží po rámu na sjezd, musí zabrousit v katalogu na jiné stránky. V nabídce jsou tři velikosti označené jako S, M a L. Dva nejvyšší modely Wings serie, na jejichž vrchol patří testovaný Super, mají celý rám z hliníkové slitiny 7005, a to včetně zadní stavby. Nejlevnější Wing Elite pak tento díl dodává ve zpracování z CrMo. Základní údaje o geometrii rámu naleznete v tabulce včetně nákresu. Zadní stavba umožňuje montáž klasických ráfkových brzd, ale jen těžko by někdo měnil kotouče za véčka. Rám počítá s připevněním jednoho košíku na láhev. S čím ke svému prospěchu rozhodně nepočítá, je nosič a dětská sedačka. Rám sám o sobě by měl vydržet i agresivnější jezdce bez úhony a když mu dostatečně povolíte, svezete se určitě parádně.

Wingy
Komponentová skladba myslela nejen na cenu, do které se musí vejít, ale také na cílovou skupinu jezdců. To na čem se nedá šetřit, jsou brzdy, kvalitní obutí nebo kliky. Brzdný mechanizmus je opravdu v této kategorii nadstandardní. Hydraulické brzdy Magura Julie obsluhují zadní i přední kolo. Aby vše šlapalo výborně, jsou kola obuta do Hutchinsonů Mosquito Airlight 2.0 a nasazena na kvalitní ráfky Mavic - X139 Disc. Tím je laťka postavena opravdu vysoko. Zadní tlumič je pružinový od RST (22A) s olejovým útlumem a vidlice Rock Shox Pilot C vás obslouží 100 mm zdvihem. Řadící komponenty nesou logo Shimano Deore včetně přehazovačky a přesmykače. Kliky jsou pak tradičně zvoleny od TruVativu s třemi převodníky, a to modelem Five D (42, 32, 22). Zajímavé je použití kazety Sram 7. 0 s rozsahem 11-34. Sedlo je značkové WTB v typickém širším a velmi pohodlném podání. Za zmínku pak jistě stojí nášlapné pedály Shimano PD-M505, které jsou součástí kola.

Air activity
Za cenu 29 990 korun nám toho Wing Super nabídl opravdu hodně. Zadní odpružení v kombinaci s pružinovým tlumičem je typicky pro čtyřčepové zavěšení velmi citlivé. Velmi se hodil olejový útlum, který dokázal udržet kolo v klidnějším režimu. Účinek hydraulických brzd Magura Julie byl jako vždy nadstandardní a Winga dokázaly zkrotit kdekoli. Tomu výrazně pomohly pneumatiky Hutchinson Mosquito, které mají velmi dobrou adhezi, jež je však vykoupena malou životností. Komplexní pohodlí zdůrazňoval vyšší posed díky vlaštovkám a širší sedlo od WTB. Přední vidlice se zdvihem 100 milimetrů představuje levnější verzi, ale v poměru k zadnímu odpružení kolu nijak neuškodila. Pouze po stránce estetické by mohla o nějaký ten gram na materiálu přibrat. Kolo patří ke kratším lehce ovladatelným bikům, což dokonale prokáže i v nepatrném sjezdu nebo technicky náročnějším terénu. Dlouhé výjezdy pak demonstrují, proč se také vyrábí kola pevná. Za nabízenou cenu se rozhodně jedná o kolo, které jen těžko bude hledat konkurenci. Pokud jste tedy vyznavači celopér a hledáte kolo do třiceti tisíc, nemáte snad ani jinou volbu.

Technická specifikace
Rám:	7005 full Alloy, 4 bar linkage
Vidlice:	Rock Shox Pilot C 100 mm
Zadní tlumič:	RST - 22A
Představec:	True Technologies Alloy
Řídítka:	True Technologies alloy
Brzdy:	Magura Julie
Řazení:	Shimano Deore
Přehazovačka:	Shimano Deore
Přesmykač:	Shimano Deore
Náboje:	Shimano M475 Disc
Kliky:	TruVativ Five D
Pneumatiky:	Hutchinson Mosquito
Ráfky:	Mavic - X139 Disc
Pedály:	Shimano PD-M505
Sedlovka:	True technologies alloy
Sedlo:	WTB Rocket V Sport

Velikost:   M Úhel hlavy a:  71° Úhel sedlové trubky b:  73° Hlava f:  120 mm Horní rámová trubka c:  559 mm Výška sedlové trubky  470 mm Zadní stavba e:  430 mm

Text: Tereza
Foto: Mara

08. 05. 2003

GT MOTO

Projekt Moto byl představen vloni na podzim na světových výstavách v Evropě i Americe. Vznik skutečně profesionálního náčiní pro nejostřejší disciplínu má na svědomí nejen tým konstruktérů GT, ale hlavně jedna z nejzářivějších hvězd bikového nebe, Brian Lopes.
Moto je již několikátým projektem,na kterém se Brian podílí. Za svého působení v týmu značky Mongoose dokázal poradit jak nejlépe postavit rámy typu Newmann, ale tentokrát nezůstalo jen u samotné stavby kola. Na Motu jsou touto hvězdou signovány i pneumatiky Maxxis Bling Bling Dual.
Celý stroj je poladěn do nejpraktičtější roviny, která v sobě celkem ideálně kloubí špičkové vlastnosti závodního rámu a kvalitního odpružení, s komponenty vybíranými s důrazem na dobrou funkci a nepříliš vysokou cenu. Na Motu se tak objevila vidlice Marzocchi Bomber EXR se zdvihem 100 milimetrů a komponenty GT, se Shimanem Deore a kvalitními klikami TruVativ Hussefelt DH. Na sadě je zajímavé, že volí špičkové Hussefelty s napínákem od stejné značky a zároveň je vaše jízda kontrolována mechanickými kotoučovkami Deore, o nichž by se dalo při závodním nasazení možná trochu pochybovat.
Na jízdních vlastnostech Mota se ale žádný komponent nepodepsal záporně a tak bylo nakonec zřejmé, že bike je po všech stránkách vyvážený a do tvrdých leteckých soubojů na 4crossových tratích se absolutně hodí.
Jízda na Motu s velmi točivou geometrií je dynamická a agresivní. Na rozdíl od mnoha značek je u GT tento speciál postaven s mírným, téměř cross countryovým položením hlavy, která je navařena pod úhlem 70,5 stupňů. Když k tomu přidáte ještě hodně nízký, dlouhý a hlavně maximálně pevný rám, je supervýbušný stroj na světě.
Rám Mota je hodně inspirován bikrosovou produkcí GT. Ostatně není se čemu divit, 4cross není v současní době hladkých a udusaných hliněných tratí ničím jiným, než bikrosem z kopce. Moto je dlouhé 56 centimetrů a to je při 39centimetrové výšce rámu dost neobvyklé. Na všech místech, kde se dá takový rám elegantně vyztužit jsou masivní svařence plechů a trubek, a okolo typického Triple Trianglu pod sedlovou objímkou jsou dokonce stojny zadní stavby svařeny v jeden celek. Podobná výztuha pojí i spodní trubky zadní vidlice těsně za středem a když k tomu přidáte i kvalitně zesílenou oblast hlavy, je jasné, že tohle kolo musí být rychlé.
Navářky vedení nepočítají s přesmykačem a jsou schovány pod horní trubkou, přesně tam, kde nemohou dojít k úhoně. Počítáno je krom vedení bowdenu k zadní brzdě také s možností nasadit hadice hydraulických brzd a vedle klasických opěrek pro bowdeny, jsou tu i průchozí očka. Rám pochopitelně postrádá čepy na ráfkové brzdy, ale je vybaven jedním místem pro montáž košíku.
Pečlivá a promyšlená práce s detailem je vidět i na takových maličkostech, jako je vyšší zesílení hlavové trubky u více zatěžované spodní misky, nebo na objímce sedlovky, která je velmi elegantně vybavena páčkou rychloupínáku s kulatým tvarem, která jde až úplně za trubku a je schovaná tak, aby vám svým koncem nepronikla při pádech do stehna.
V praxi se krom vynikajících vlastností rámu, nad kterým je obrovské množství místa pro pohyb nohou, pozitivně projevily i vybrané komponenty. Pevná řídítka DH-28GT s velkým zdvihem široká 650 milimetrů a masivní představec se čtyřmi šrouby jsou dvojicí k pohledání a i když se v GT vypořádali s logováním velmi skromně, jsou to komponenty kvalitní. Poněkud tvrdé se bohužel jevilo sedlo SDG Landing Strip. Inu není to sedlo pro začátečníka, který dopadá s nohama mimo pedály, ale pro Briana Lopese, který létá a přistává tak jistě a přirozeně, jako většina z nás dokáže chodit po rovném chodníku.
Kliky a napínák jsou další skvělou dvojicí tohoto stroje a společně se širokými pedály s výrazným vyosením dopředu dávají Motu další předpoklady pro závodní použití. Překvapivě účinné mechanické kotoučové brzdy Deore fungovaly od prvních metrů stoprocentně a jejich dokonalé zajetí bylo opravdu otázkou pár zabrždění. Hned od startu se také skvěle chovala přehazovačka ze stejné sady, ale to nebylo nic nečekaného.
Jediným stínem na jinak zářivé kombinaci komponentů i rámu a odpružení se tak stala převodovka. Proti jednomu 38 zubovému převodníku se nedá nic namítat, ostatně pro 4cross je to ideální velikost, ale vyprošťovací pastorek MegaRange o 34 zubech působil nemalé komplikace. Při jeho zařazení se totiž i při nejlepší vůli nedal seřídit napínák jinak, než že se o něj řetěz zespodu dřel a při pořádném záběru se napínák posunoval směrem nahoru. Podle našeho názoru je maximem při použití 38 zubové pily pastorek tak o 28 zubech.
Kvalitní a pevná jsou na Motu také kola, i když na nábojích Deore se těžko dá hledat kultovní design či zástupy zapouzdřených průmyslových ložisek. Jejich výhodou jsou naopak odolné ocelové osičky, kvalitní upínáky a vysoké příruby, zmírňující zatížení drátů na minimum. Na ráfcích Syncros Double Wall se nedá najít mnoho chyb a jejich hranatý průřez je dostatečnou výpovědí o jejich kvalitách. Jediné, co nás velmi mrzelo byl nepříjemný výkyv počasí v době testování, který nám nedovolit pleně vychutnat vlastnost vzorku pneumatik Maxxis Bling Bling Dual o šíří 2,35 palce, které mají výrazné čtvercové výstupky po stranách, zatímco na středu se vzorek snižuje a dává tak jezdci nejen lepší akceleraci na neohýbajících se špalíkách, ale také nižší valivý odpor. Jinými slovy ideální na tvrdé hliněné tratě.
Podtrženo a sečteno, měli jsme možnost jet na kole postaveném na velmi kvalitním rámu podle návrhu špičkového závodníka, se sadou odpovídající potřebám dané disciplíny a nevyhánějícím cenu kola do zbytečně závratných výšek.

Technická specifikace
Rám:	Dual Edition 6061
Vidlice:	Marzocchi EXR 100 mm
Hlavové složení:	Fatty MX
Kliky:	TruVativ Hussefelt 38 z.
Přehazovačka a řazení:	Shimano Deore
Náboje:	Shimano Deore Disc
Brzdy:	Shimano Deore Mech.
Kazeta:	Shimano MegaRange 11-34 z.
Ráfky:	Syncros Big Box
Pláště:	Maxxis Bling Bling Dual
Sedlo:	SDG Landin Strip
Sedlovka:	GT SP-291p
Řidítka:	DH-28GT
Představec:	GT ATB-865
Sedlo:	THE Connex
Hmotnost:	15,1 kg
Cena:	26 990 Kč

Výška rámu 390 mm a:  úhel hlavy  70,5° b:   úhel sedlovky  73° c:   délka rámu  560 mm d:   výška středu  -40 mm e:   délka zadní stavby  420 mm f:   hlavová trubka  125 mm

Mara

05. 05. 2003

Antonín Perič - silniční stroj 1940

Jméno Antonína Periče je známo jednak jako jméno vynikajícího závodníka, který získal několik titulů Mistra ČSR v letech 1920 až 1931. Mnozí ho uznávali jako velmi aktivního a zkušeného funkcionáře, rozdávajícího své zkušenosti v ústředí ČsÚJV a trenéra, který mnohokráte vedl reprezentační družstvo na Závodě Míru. Především ale jako konstruktéra a výrobce špičkových závodních kol. "Peričovky" stavěné z materiálů Dürkopp, BSA nebo Reynolds si vydobyly renomé i zahraničí a punc kvality, který nesly zůstal v povědomí cyklistů až dodnes.

Pokračování článku